V CERNu nedaleko Ženevy, stranou od mamutích urychlovačů s tisíci pracovníky, se nachází na první pohled nenápadný experiment AEGIS (Antimatter Experiment: Gravity, Interferometry, Spectroscopy). Členy mezinárodní kolaborace je přibližně 60 výzkumníků. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze je jediným českým pracovištěm, které se experimentu účastní.
Partonový model je v současnosti nejrozšířenější teorií používanou pro popis hadron - hadronových a hadron - jaderných srážek. Některé zjevné nedostatky tohoto modelu (především v hadron - jaderných srážkách) ovšem vedou k formulaci jiných přístupů k popisu srážky a výpočtu účinných průřezů. V oblasti hluboce nepružného rozptylu lze s úspěchem použít přiblížení barevného dipólu pro formulaci teorie, která popisuje zmíněné srážky
lépe než stávající partonový model. Zmíněný postup se ovšem dá použít i na analýzu mechanismu produkce přímých fotonů, leptonových párů a nabitých hadronů v hadronových a jaderných srážkách. Konkrétně se koherenční jevy popisují pomocí jaderného modifikačního faktoru pro proton - jaderné a jádro - jaderné srážky. Pomocí něho lze usoudit na míru jaderných efektů oproti hadron - hadronovým srážkám - především jaderného stínění a Croninova efektu.
Experiment D0 (někdy označovaný jako DZero experiment) je jeden ze dvou experimentů (druhý je CDF) umístěný na urychlovači vstřícných svazků protonů a antiprotonů Tevatron ve Fermiho národní laboratoři (FNAL) v Batavii, nedaleko Chicaga, Illinois, USA. Experiment D0 se skládá z kolaborace vědců a inženýrů z celého světa, včetně České republiky. Cílem tohoto experimentu je zkoumání základní podstaty hmoty, coby základního kamene našeho vesmíru.
Článek (arXiv) přináší nové měření nepružného účinného průřezu proton-vzduch při těžišťové energii 57 TeV na nukleon. Účinný průřez představuje jednu ze základních veličin, která charakterizuje povahu srážek dvou částic. Jeho závislost zejména na energii charakterizuje i dynamiku srážky. Průběh této závislosti a její případné změny citlivě signalizují změnu mechanizmu srážek. Měření této veličiny v interakcích protonů kosmického záření s atmosférou tak, jak bylo provedeno na unikátní Observatoři Pierra Augera, je metodicky i experimentálně velmi náročné. Dává však možnost získat představu o srážkách při energiích nedosažitelných na urychlovačích.